V životě Irokézů, měl každý člen svou důležitou funkci. Muži byli lovci, válečníci a ochráni společenství. Ženy vlastnily domy, sbíraly divoké plody, vařily, vyráběly oděvy a košíky a staraly se o děti. Ženy pro Irokéze hrály velmi důležitou roli, irokézská společnost byla silně matriarchální (byla inspirací pro deklaraci z r. 1848, která vedla k uznání ženského hlasovacího práva). Klanové matky (Moudré stařeny) byly předsedkyněmi Dlouhých domů. I když domy stavěli muži, patřily ženám, právě tak jako pole a úroda. Ženy měly v kmenech i hospodářskou moc a navrhovaly zástupce sachemů. 
Každý irokézský kmen byl rozdělen na klany (rody). Senecové, Onondagové a Tuscarové měli 8 klanů. Cayugové 5 klanů. Mohawkové a Oneidové 3 klany. Uvnitř klanu byly děti učeny staršími. Byly zde stanoveny společenské povinnosti. Muž si směl vybrat za manželknu jen ženu z jiného klanu, to napomáhalo tomu, že se kmen stal jednou velkou rodinou. U Mohawků po svatbě odešel muž do Dlouhého domu ženy. U Seneců se dívka stěhovala k lidem svého muže. Ostatní kemny využívaly podle výhodnosti, obou možností. Dědická posloupnost byla uchystána z matčiny linie a děti obdržely jména a klanovou příslušnost ženy. První čtyři zmíněné klany byly dále rozděleny na dvě bratrstva. Bratrstva Seneců měla po 4 klanech. První bratrstvo Cayugů a Oneidů mělo 5 klanů a druhé bratrstvo 3 klany. Bratrstva mezi sebou soupeřila v různých činnostech. Uzavírání sňatků uvnitř bratrstva bylo zakázáno, bratrstvo bylo tedy egzogamní. 

Irokézská liga - uskupení kmenů, které na sobě závisely minimálně tzn. že každý kmen rozhodoval sám o sobě. Pouze záležitosti, týkající se celé Ligy, byli rozhodovány na "Velkém shromáždění (radě)" sachemy (náčelníky). Těch bylo 50. Byli federálními představiteli a neměli legální moc v žádné události týkající se klanu nebo kmenu, lidé jim důvěřovali a vážili si jich pro jejich moudrost, bezúhonnost, čestnost, řečnické umění a další státnické kvality. Měli stejné postavení, byli vybráni z mateřských rodin a vyřizovali záležitosti Ligy. Sachemové se scházeli, kdykoliv to bylo nutné např. rozhodovali o míru či válce s jinými kmeny, projednávali mezikmenové záležitosti a příjmali cizí posly či vyslance. Zajímavostí je i to, že „Moudrá stařena“ (nejstarší žena klanu) konzultovala s ostatními ženami výběr vhodných sachemů a ti po schválení ostatními sachemy, byli uvedeni do funkce při zvláštní mezikmenové slavnosti. Tatáž žena, měla moc opět sachema odvolat, v případě že porušil důstojnost svého postavení. Sachemem mohla být zvolena i žena, což se stávalo dosti často. Každý klan zastupoval určitý počet náčelníků. Dvě místa patřila Hiawathovi a Deganwidovi (významné postavy z historie Irokézů), o nichž se předpokládalo, že jsou přítomni duchem a Velké shromáždění se chovalo jako by tam opravdu byli. Na jejich místa nebyl nikdo volen. Mohawkové a Oneidové měli každý po 9 náčelnících, Onondagové 14, Cayugové 10 a Senecové 8. Tuscarové neměli právo mít svého náčelníka na Velkém shromáždění, byli však přijati do Ligy. 

 Velká shromáždění obvykle svolávali Onondagové, kteří sídlili přímo uprostřed pětice kmenů Ligy. Shromáždění se konala v Onodaze (irokézské hlavní město). Onondagové započali shromáždění vždy vyjádřením vděčnosti ke svým bratrům z ostatních kmenů a pozdravili je. Poté poděkovali zemi, na které bydlí, potokům, řekám, studánkám, jezerům, kukuřici, léčivým bylinám, stromům a lesu za jejich užitečnost. Poděkovali také zvěři za maso k jídlu a kůži na oděv. Poděkovali velkým i malým větrům, slunci a měsíci. Děkovali poslům Stvořitele, kteří lidem odhalují jeho přání. Poděkovali Stvořiteli, bydlícímu na nebesích, odkud dává lidem užitečné věci a vládne nad jejich zdravím a životem. Poté Onondagové prohlásili radu za zahájenou. Oneidové a Cayugové, mladší bratři v Lize, seděli na západní straně poradního kruhu. Starší bratři, Mohawkové a Senecové, seděli na východě a Onondagové na severu. Pokud se rada musela na něčem dohodnout, nejprve se radili zástupci kmene mezi sebou, poté se spolu radili bratři na východě a na západě, dokud nedosáhli shody. Když byli hotovi, přednesli starší bratři svůj názor mladším. Jestliže mladší bratři rozhodnutí přijali, stálí vůdci rady Onondagové oznámili shodu. Pokud se neshodli, Onondagové měli rozhodující hlas. 

Onondagové se stali správci kmenového archivu. Wampumové opasky (viz. obrázek) sehrály úlohu dokladů (smlouvy s jinými kmeny a Evropany).